Mezi tradiční jarní akce v Botanické zahradě v Praze patří výstava tropických motýlů ve skleníku Fata Morgana. Nejprve dorazí kukly z motýlí farmy ze Stradfordu nad Avonou, které postupně umísťují do líhní v tropickém skleníku. Návštěvníci pak mohou po celou dobu sledovat všechny etapy, jak se z nich líhnou oblíbení tropičtí motýli nádherných barev.
Nejdříve tedy několik pohledů do motýlí líhně. Zde je výhodou, že motýli jsou klidní a neodlétají, sedí na místě a suší si křídla. Nevýhodou je, že fotíte přes sklo líhně, které se často dost nepříjemně leskne a zrcadlí. Musíte se dostat s objektivem co nejblíže ke sklu.
První na co se musíte po vejití do tropického skleníku připravit je výrazné horko a velmi vysoká vlhkost, kromě toho je tam pořádné vlhko a vedro, jo a ještě taky pěkně vlhko :-). Fakt nekecám. Počítejte s tím, že po pár minutách budete mokří jak myši. Stejně tak tohle podnebí nesvědčí fotografické technice a čočky objektivu se okamžitě řádně zamlží.
Do tropického skleníku vejdete krátkou podzemní chodbou. V ní si připravte vaši fototechniku a po vejití do tropické části je hned za dveřmi vlevo chytré zařízení, které zajisté znáte z některých veřejných WC – Horkovzdušný sušič rukou. Zde jej použijte na řádné prohřátí objektivu. Nebojte se jej strčit co nejblíže pod sušák a objektiv i několik minut prohřát až na bude na dotyk pořádně teplý. Tím si zajistíte, že se vám rozhodně nezamlží a můžete okamžitě začít fotit.
V prostorách skleníku je fotografování povoleno, ale pouze bez stativu. Ostatně občas je tam problém se mezi návštěvníky vůbec protáhnout. Dilema je, kdy skleník navštívit. Hned ráno po otevření bývá skleník téměř prázdný a pokud přijdete mezi prvními návštěvníky, máte dostatek prostoru. Během dne se postupně uličky naplňují a pokud zastihnete několik školních výprav, bývá problém se vůbec někam dostat. Bohužel opačná situace je s motýly. Ráno se drží v teple u stropu a teprve postupně behem dne vyvíjí větší aktivitu a postupně slétají níže. Nakonec se ale stejně jeví jako nejvýhodnější přijít hned ráno. Těch několik motýlů kteří jsou dole ještě není moc aktivních, klidně sedí na listech a nějaký otrava s objektivem se k nim může dostat dost blízko aniž se vyplaší.
Další nevýhodou je, že značná část motýlů se drží na nevzhledných oknech, kde mají nejvíce světla. Získáte tak sice krásné snímky motýlů, ale na pěkně hnusném pozadí oprýskaných a plesnivých rámů, šroubů a různé kovové konstrukci. O něco lepší (i když zdaleka ne ideální) situace je, když motýli sedí na bílé zdi. Tehdy se můžete pokusit při postprodukci v PC si trochu pohrát a vyčistit pozadí. Nejde ale o nijak působivý ani hezký snímek, motýl tak nevypadá moc živě.
Nezbyde vám, než strávit ve skleníku spoustu času a hledat pěkné záběry motýlů ve vegetaci. Připravte se i na to, že na některý snímek můžete stát i v pěkné frontě fotografů, a než se dostanete na řadu, může to motýla přestat bavit a frnkne.
Další věc, kterou jsem si ve skleníku neuvědomil, je obrovské množství motýlů s poškozenými křídly. Až doma jsem zjistil, že u těch nejlepších snímků, krásně pózujících motýlů vždy nějaká malá část chybí a mají potrhaná křídla. To jsem si v tom prvotním nadšení nevšimnul.
Pro návštěvu skleníku doporučuji nějaký makroobjektiv, obvykle něco z rozmezí 60 až 150 mm, já jsem třeba používal Tamron 90 mm. A nějaký střední teleobjektiv, třeba nějaký telezoom v oblíbeném rozsahu 70-200 mm. Nikde ale není řečeno, že musíte fotit detaily zblízka. zajímavě může vypadat i fotka s motýlem, který je od vás docela daleko.
Během výstavy jsou do líhně doplňovány stále nové kukly motýlů a tak každý týden můžete narazit na jiné krasavce. Kromě známého Morpho peleides s krásnými modrými křídly, kterého je tam všude plno, objevíte i vzácnější druhy. Pokud budete mít štěstí, můžete narazit i na největšího motýla světa – Atlase velkého (Attacus atlas) z čeledi martináčů.
Zajímavým úlovkem může být i tento malý motýlek Greta oto. Dosahuje velikosti cca 3cm a tak není snadné jej objevit. Jeho průhledná křídla mu poskytují důkladné maskování, které mu i vyneslo označení „neviditelný motýl“.
